– Máte na to tři měsíce. První měsíc se budete cítit dobře, ale další dva budou obtížné. Andrii odcházel z ordinace s chmurnými myšlenkami. “Měsíc. A pak trápení. A to je všechno.” Vyšel z nemocnice a dlouho seděl v autě. Pak se rozrušil: “Musím ten měsíc prožít naplno! A především musím požádat Innu o ruku. Říct jí, že ji miluju už od první třídy!” Inna bydlela ve vedlejším domě.
Andrij na ni čekal na dvoře. Jakmile ji spatřil, okamžitě jí vyběhl vstříc a postavil se před ni jako do škatulky. “Andreji, co je s tebou?” dívka byla překvapená. “Já… já… já tě zvu na procházku!” – Dobře. Nech mě, ať se převléknu. Vyšla ze vchodu, nejkrásnější dívka na světě. Procházeli se až do pozdních nočních hodin. Večeřeli v kavárně a u vchodu se dlouho líbali.
Druhý den se rozhodli, že se sejdou ráno, protože byl volný den. Když byl Andrij sám, vzpomněl si na svou nemoc. “Co jsem to udělal? Vždyť byla šťastná jako dítě. Dobře, dám jí měsíc šťastného, veselého života. A co pak? Jak s tím může žít? Zítra jí řeknu celou pravdu a omluvím se jí!”
“Cože? Druhý den odešla Inna z budovy smutná. “Co se děje?” Andrej byl ustaraný. “Andreji, jsi moc hezký… Ale musíme se rozejít… A nejde o tebe… Jde o mě. Jsem nevyléčitelně nemocná… Lékaři mi dávají tři měsíce života,” řekla dívka tiše a pak mu zabořila tvář do hrudi a rozplakala se.
– “To je neuvěřitelné,” řekl Andriy. Také mi zbývají tři měsíce života. Inna překvapeně přestala plakat a podívala se na něj. “Vezmeš si mě?” zeptal se Andrij. “Ano… Kněz, který prováděl svatební obřad, znal příběh tohoto páru, a tak jim po obřadu pošeptal:
‘Budu se za vás každý den modlit. Budu vám vyprošovat mnoho let šťastného života. Uplynul měsíc, druhý, třetí… Andrij ani Inna si na zdraví nestěžovali. O půl roku později se podrobili novému vyšetření. Manžel neměl žádné abnormality. A jeho žena… ta je také zdravá. A těhotná. Zázraky.
